SEBASTIAN WOJNAR

„PODSTATOU MÉ TVORBY JE PRÁCE S FIGUROU A JEJÍM NÁSLEDNÝM FRAGMENTOVÁNÍM. DŮLEŽITOU ROLI V MÉM UVAŽOVÁNÍ HRAJE VÍRA A UKRÝVANÍ SYMBOLU. SYMBOLY VNÍMÁM JAKO MOŽNOST SDĚLENÍ VÍCE MYŠLENKOVÝCH POCHODŮ V JEDNOM HMATATELNÉM CELKU.

VE SVÉM DÍLE SE SNAŽÍM PRACOVAT S OBRYSOVÝMI LINIEMI SVÝCH SOCH, KTERÉ VNÍMÁM JAKO VODÍTKO PRO OKO DIVÁKA. DÍKY ZAMĚŘENÍ NA OBRYSOVÉ LINIE A SILUETY JSEM SI UVĚDOMIL, ŽE ZAČÍNÁM VNÍMAT TĚLO JAKO LIDSKOU KRAJINU. KRAJINA JE PRO MĚ VELMI DŮLEŽITÁ, JELIKOŽ LIDÉ JSOU NEDÍLNOU SOUČÁSTÍ PŘÍRODY. PŘIROVNAL BYCH FIGURU KE STROMŮM, VĚTVE JSOU RUKAMA STROMŮ. KOŘENY JSOU PEVNĚ SPJATY SE ZEMÍ STEJNĚ TAK, JAKO NOHY KRÁČEJÍCÍ PO ZEMI. TRÁVÍM HODNĚ ČASU POZOROVÁNÍM PŘÍRODY A SNAŽÍM SE OBJEVOVAT VAZBY. POHLEDY V KRAJINĚ JSOU JEDINEČNÉ A NEOPAKUJÍCÍ SE, STEJNĚ JAKO FIGURA. NIKDY SE NENASKYTNE STEJNÝ POHLED.

FIGURA MÁ TAKÉ ZÁKONITOSTI, KTERÉ JSOU PEVNĚ DANÉ PŘÍRODOU. TYTO ZÁKONITOSTI SHLEDÁVÁM TAKÉ V ARCHITEKTUŘE. ARCHITEKTURA JE PRO MOU PRÁCI TAKTÉŽ VELMI DŮLEŽITÁ, VNÍMÁM JI JAKO ZÁZNAM LIDSKÉHO SMÝŠLENÍ A LIDSKÉ EVOLUCE. PRACUJI SE ZÁKLADNÍMI ARCHITEKTONICKÝMI PRVKY A JEJICH ZDOBENÍM - ŘÍMSY, SLOUPY, HLAVICE. SÁDROVÉ SLOUPY VNÍMÁM JAKO SOLITÉRNÍ A PLNOHODNOTNOU ZÁLEŽITOST. NEMAJÍ PLNIT OPĚRNOU FUNKCI, PŘISTUPUJI K TĚMTO SLOUPŮM STEJNĚ JAKO K FIGUŘE.

SNAŽÍM SE O PROPOJENÍ PEVNÝCH SOCHAŘSKÝCH ZÁKLADŮ S VNITŘNÍMI POCITY, RADOSTMI A STRASTMI A PROŽÍVÁNÍM SEBE SAMA PODLOŽENÝM SOCHAŘSKÝM ŘEMESLEM A SE ZNALOSTÍ TECHNOLOGIÍ. VŠE CO VE SVÉM ŽIVOTĚ PROŽÍVÁM, CO MĚ OBKLOPUJE, JE NÁMĚTEM PRO MOU PRÁCI. PROMYŠLENOST A ROZVÁŽNOST STŘÍDÁ INTUITIVNOST HRANIČÍCÍ AŽ S PSYCHICKÝM AUTOMATISMEM.“